Dne 22.11. začala výprava do Krušných hor srazem na autobusovém nádraží v Holešovicích, odkud jsme se za pomoci dvou přestupů dostali až na cílové místo. Venku nás přivítala mlha, ve které se nám vzdalující se autobus rychle ztrácel z dohledu. Mlha se nám stala průvodcem nejen celým večerem, ale i všemi dalšími dny, takže jsme jasnou oblohu za celou výpravu ani nezahlédli. Nebojácně jsme vykročili do tajuplné tmy i přes pro některé ztížené podmínky způsobené absencí nebo nedostatečností čelovky. Po náročném týdnu jsme uvítali zkrácení trasy a v přilehlém lese jsme už zanedlouho hledali místo pro přístřešek. Abychom se všichni vešli pod plachty vedle sebe, vyzkoušeli jsme originální způsob asymetrického upevnění plachet. Někteří si ještě chtěli dát večeři, ale vzhledem k mokru všude kolem se ani těm nejzkušenějším nepodařilo rozdělat oheň. Kluci si tak své burgery museli připravit na vařiči. Zanedlouho už bylo slyšet jen spokojené oddychování ze spacáků.
V sobotu ráno se kvůli zimě většina nasnídala v teple vyhřátých spacáků. Vše jsme sbalili a vyrazili na cestu. Stejně jako minulý měsíc jsme si četli příběhy z neslavné části naší historie. Tentokrát o dolech a pracovních táborech na Jáchymovsku. Po přečtení informací o pracovních táborech jsme se vydali na cestu do malé vesničky na hranicích s Německem, kde jsme si v malé vietnamsko-česko-německé hospůdce dali jídlo. Zároveň jsme si popovídali se sympatickým majitelem restaurace, kterému jsme ale botami hodně zašpinili podlahu, a tak jsme před odchodem ještě zametli. Vyrazili jsme dál po pěšince, kterou lemoval přírodní vodní kanál. Kvůli prudkému větru a zimě jsme zastavili až u nádrže s informačním centrem, od které byl krásný výhled na hladinu. Po zhruba tří-kilometrové cestě kolem nádrže jsme ještě za světla našli místo pro nové tábořiště - pozůstatky kostela zatopené vesničky. Plachty jsme tentokrát napnuli podél zdi kostela, kterou jsme zároveň využili jako kuchyňskou linku. Připravili jsme společně večeři, těstoviny se sýrovou omáčkou, po ní si zahráli pár her a šli spát za zvuku plandajících plachet a oblíbených skladeb.
Ráno jsme šli obhlédnout zatopenou vesničku, prolezli pár sklepů a cestou dál se podívali i na hřbitov. Šli jsme přes pastviny kolem kravích stád, kde nás do tváří štípal ledový vítr. K pozdnímu obědu jsme usedli v restauraci blízko nádraží, kde jsme se mohli ohřát a taky se seznámit se třemi psy husky.
Video je v sekci Média.