Stejně jako na přelomu března a dubna jsme se rozhodli podniknout jednodenní sobotní výlet s předchozím přespáním na sborovém domě. Osvědčila se i společná příprava večeře, a tak nás tentokrát čekalo pečení výborné pizzy. Když tak Honzík ochutnával sůl, kterou jsme měli na minulé akci, zjistil, že se ve skutečnosti jedná o cukr. Osvětlilo se nám tak, jak to, že jsme tu bramborovou kaši, kterou jsme dělali poslední večer, stále nemohli dochutit... těšíme se tak na příští, jak bude chutnat se solí :D
Večer před spaním jsme znovu zájemcům četli příběhy z Bible, některé i na přání různých dětí.
Druhý den ráno nás čekala přepychová snídaně v podání mnoha různých buchet od rodičů a palačinek od Kučerů, kteří nás jimi pohostili. Na srazu se k nám připojil mimo jiné Tom, který měl zlomenou ruku, a tak raději přespával v pohodlí domova. Spolu jsme se vypravili na pro mnohé neznámé místo, do Voděradských bučin. Cestou jsme hráli hru "kolíčkovaná" s tím, že kdo prohraje, bude mu zadána nějaká výzva. Ála tak po dobu 15 minut v čase oběda musela mluvit jen anglicky, Ondra později nemohl nějakou dobu mluvit vůbec. Další zábavou po cestě byla oblíbená hra na indiány, a tak jsme mnohokrát odhazovali batohy na kraj cesty a utíkali se schovat za okolní stromy. Výlet jsme si všichni užili.
- Mína
