Bedřichov (4. - 6. 4. 2025)

Začátkem dubna jsme s turisťákem znovu zavítali na chatu Kučerů v Bedřichově, kde jsme už byli v únoru před 2 lety. Na přestup v Liberci jsme měli dostatek času, takže jsme tentokrát autobus stihli a výrazně jsme se jím tak k chatě přiblížili. Abychom se alespoň trochu přeci jen prošli, vystoupili jsme o několik zastávek dřív, nasadili jsme krosny a pár kiláků jsme šli pěšky. V chatě už jsme se jen ubytovali, dali si večeři, zatopili v kamnech, zahráli pár her a šli spát.

V sobotu nás čekal společný výlet s Libereckým turistickým oddílem Arcturus, takže nás najednou byla velká banda. Vydali jsme se do okolních kopců, nejprve jsme vystoupali k rozhledně Královka, kde jsme navštívili místní hřiště, dál pokračovali ke Slovance a poté k Bramberku, kde jsme si dali oběd, a nakonec jsme došli až do Jablonce. Tam jsme se rozloučili s Libereckou partou a zpět jeli autobusem. Kromě spousty rozhleden nás po cestě nejvíce zaujala zahrada, kde byla ubytovaná smečka sibiřských husky v Horním Maxově, každý měl svůj domeček i se jmenovkou. Kdybychom nemuseli pokračovat v cestě, dokázali bychom je sledovat ještě hodně dlouho.

Přesto, že se jednalo už o dubnový víkend, stále se na některých místech držel sníh a na Bedřichovském stadionu si ještě užívali na běžkách poslední nadšenci. My jsme tohle chladné počasí pocítili ani ne tak na samotném výletě jako potom večer, když jsme si šli rozdělat oheň a opéct na něm chleba a jablka. I ti nejzdatnější se po nějaké době rádi přesunuli dovnitř, kde jsme si ještě zahráli pár her.

V neděli jsme se vydali ještě na menší výlet po okolí. Vzhledem k mrazu a bolavé noze jedné účastnice jsme se v průběhu rozdělili na pánskou a dámskou výpravu, kdy kluci pokračovali až k přehradě a holky se vrátily kratší cestou a připravily na chatě oběd. Po obědě jsme už dobalili, poklidili a vydali se na autobus do Liberce a pak do Prahy.