Ve dnech 23. – 25. 10. jsme uspořádali letošní poslední celovíkendovou akci mimo Prahu. Výprava směřovala do brdských lesů a luk plných zvěře místo lidí. Celkem nás bylo 11 dětí a 4 vedoucí. Jelikož v tomto termínu bývá venku v noci poměrně chladno, uvítali jsme možnost spaní v chatě, kde se dalo zatopit v kamnech. Do vesničky Holšiny, kde se naše základna nacházela, jsme dorazili v pátek přibližně v půl šesté večer. Děti si vybalily spaní a chvilku si hrály, vedoucí mezitím připravili večerní hru a navigovali jednoho z účastníků, který kvůli zacpané Praze nestihl autobus. Poté kluci nasekali dříví a holky připravily večeři. Po jídle jsme se teple oblékli a vyrazili do blízkého lesa hrát první týmovou hru (přenášení papírků bez odchycení celníky). Hra se všem velmi líbila a chtěli ji hrát ještě déle, ale kvůli času jsme už šli dovnitř a spát.
Další den po snídani dorazil ještě poslední účastník, takže jsme byli kompletní a mohli jsme vyrazit na lov. První keška měla být u jezírka uprostřed lesa, ale po přečtení více informací jsme zjistili, že se už od prázdnin nenašla. Děti to nicméně neodradilo a ještě několik dalších minut se ji urputně snažily objevit. Nakonec jsme ale usoudili, že se přesuneme k další. Tam jsme se nasvačili a zahráli další hru, při které se děti dostatečně vyřádily před další cestou. Následoval trochu zdlouhavější přesun k Památníku padlým, ale po cestě jsme hráli oblíbené indiány, takže kilometry rychle ubíhaly. Od této třetí schránky, u které jsme si dali oběd, jsme vyrazili přímo nahoru ke Kuchyňskému sedlu, kde byla jedna výborně ukrytá keška. Odtud jsme se vydali po červené směr Studený vrch. Ze značky jsme se odbočili do lesa okolo kopečků zeminy, které zbyly po těžbě železné rudy. Zde byla malá studánka s další schránkou, přesně dělaná pro krátký odpočinek. Když jsme se znovu vydali na cestu, směřovali jsme již domů. Ještě jsme odbočili po jedné malé cestičce k poslední skrýši. Cestou jsme viděli mrtvého daňka, takže děti dlouze spekulovaly, co se mu asi mohlo stát. Po pár dalších minutách cesty jsme odbočili nahoru do stráně plné kamenů, kde byla v jeskyňce ukrytá poslední keška. Před zpáteční cestou jsme si ještě vyběhli na vršek kopce, ale výhled nám zakryly stromy, takže jsme se vydali domů. Tam jsme také po několika kilometrech a míčových a jiných hrách dorazili. Holky zde ale moc dlouho nepobyly, ale odběhly do lesa připravovat pro ostatní bojovku, kterou si po večeři všichni kluci (i vedoucí) zahráli. Jelikož se tento den měnil čas, mohli jsme ještě před spaním strávit nějakou dobu hraním deskových her.
V neděli po snídani jsme šli do lesa, kde jsme si zahráli capture the flag a vybíjenou. Poté jsme už šli na oběd, zabalili si zavazadla, uklidili a přesunuli se k autobusu do Prahy. Jeli jsme s jedním přestupem a na Knížecí jsme dorazili ve třičtvrtě na tři.
Počasí i nálada všech účastníků byla skvělá, takže jsme si akci moc užili.