top of page
  • Transfer

JINCE - PLEŠIVEC (Brdy)


V sobotu 6.10. v osm ráno jsme se sešli na Smíchovském nádraží. Kromě předpokládaných tří vedoucí přišly čtyři děti - Mína, Esterka, Natali a Viktor alias Nezbeda. Vlakem jsme jeli do Berouna a tam přestoupili na přeplněný motoráček do Jinců. Od nádraží jsme vyrazili po zelené k nalezišti tribolitů – svah v PP Vinice) pod vesnicí Běřín. Všichni kromě Křendyho jsme našli krásné kusy tribolitů. A pak jsme ty kameny nesli s sebou celou cestu.


         Vyšplhali jsme na vrchol kopce, přešli přes Běřín a vydali se na kopec Plešivec.  Nedaleko Viklanu jsem si u cesty vytvořili malé ohniště a opékali buřty k obědu. Ohniště jsme měli na uježděné holé ploše v lese hned u cesty, zdálo se nám to tam nejbezpečnější z hlediska nepodpálení lesa. Ale pan lesák, co jel kolem naše nadšení pro bezpečnost nesdílel, trochu se zlobil, pak si nás vyfotil a odjel. Po opečení marshmallownů  jsme dokonale zlikvidovali ohniště – dokonce i jehličí tam holky vrátili, tak aby nebylo poznat, že tam ohniště někdy bylo.


         Na Viklanu jsme ulovili EarthCache  “Plešivecký viklan” a vydali se dál ke kešce Base-camp Plešivec u skautského tábořiště. Tam jsme odpočinek zpestřili bitkou se šiškami a žaludy. Při šplhání k další kešce přímo na vrcholu Plešivce, jsme hráli Indiány a dost nám to šlo. Schovávali jsme se tak dobře, že nikdo nebyl vidět a vždy po skončení jsme se najednou vynořili z poza stromů, kamenů , houští a vrhli se na hlídajícího. Tahle hra nám vydržela až do konce výletu a ještě na nádraží v Rejkovicích ji hráli třikrát za sebou.

         Na Plešivci byl nádherný výhled na Střední Brdy z Čertovy kazatelny, ulovili jsme keš Plešivec, dali si vrcholovou čokoládu a vydali se na vlak. Po cestě jsem ještě odlovili keš  Berounské Plešivce 4 – bylo to vysoko na stromě ( asi 7 m), ale Aleš tam za našeho mocného povzbuzování statečně vylezl.


         Při čekání na vlak jsem dojedli svačiny a umyli si nohy u pumpy – někdo šel totiž kus cesty bos.  Ve vlaku jsem hráli hru – hádej koho myslím a Viktor dával nejzáludnější osoby. Na Smíchovském nádraží jsme přijeli před šestou večer.


5 views0 comments

Recent Posts

See All
bottom of page