Březen - za kamna vlezem, tak tohle pro nás neplatí ! :) Scházíme se opět v hojném počtu a navzdory ne zrovna příznivé předpovědi počasí vyrážíme v počtu čtyř vedoucích a dvanácti dětí pokořit další oblast - okolí Karlštejna.
Když překračujeme most přes Berounku, ještě krápe, ale tak málo, že si to za chvíli ani neuvědomujeme. Potkáváme první koně, jednoho poníka, kterého vede místní usedlík jako psa na provaze, další koně, které jsou zapřaženy za kočárem, jejichž provozovatel čeká na turisty.
My ale jdeme do přírody, sbíráme první kešku, pro kterou je nutno kromě odvahy i dost důvtipu, je uvnitř budky pro netopýry, která visí pár metrů nad zemí, a vymyslet po kterých větvích se po ní dostat nás zaměstnává pěkných pár minut. Pak už míříme k hradu Karla IV. Projdeme se nádvoří, sestoupíme k hradní studni, na chvíli se zastavíme u kováře, který se ukáže být dost podivným, tak se loučíme a radši jdeme dále. Další část cesty je stoupání k jezírku (lomu) Malá Amerika, kde najdeme krásné připravené ohniště a během chvilky se k naší radosti podaří rozdělat luxusní oheň. Poté vyrážíme k lomu Mexiku, cestu vybíráme co nejkratší, následkem čehož se ocitáme v areálu Lomy Mořina, což je celkem dobrodružný zážitek vylézání na štěrkové haldy, přecházení vlečky a krajina místy připomíná Měsíc. Stromy v nejbližším okolí lomu jsou pokryté vrstvou vápenného prachu a vypadají jako by byly ojíněné jinovatkou.
Kromě lomu Mexiko se jdeme podívat i na třetí nejznámější lom a to je Velká Amerika. Poté nás čeká cesta zpátky a tak krosíme asi jedinou možnou cestou dolů k silnici mezi Mořinou a Karlštejnem přes houštiny, pole, haldy i jeden potok. Daří se to však velmi rychle a bez problémů jsme dole.
A to už je závěr, procházíme ještě celou vsí Karlštejn, znovu začíná mrholit, a když nastoupíme do vlaku, rozprší se - znovu nám to krásně vyšlo, tak jsme vděční:)
Comentarios