top of page
  • Transfer

Kosí potok - akce pro přátele

Destinací pro naši březnovou výpravu se stal Kosí potok – místo, kudy se putovalo na prvním táboře a kde jsme poprvé spali na sněhu. I tato akce byla určitou prvotinou, protože byla otevřena všem přátelům, známým i příbuzným bez ohledu na věk (dolní hranice určena byla).


Ještě na nádraží, kde jsme měli sraz, se obvolávali někteří a zjišťovalo se, kdo opravdu pojede a kdo na to zapomněl či to nestihl. Ve vlaku se k nám připojily všechny čtyři Krausovy. V Mariánských Lázních jsme přestoupili na autobus, který nás zavezl cca tři kilometry od místa spaní, kde jsme natáhli plachty, rozdělali oheň, navečeřeli se a šli spát.


Noc byla poněkud krušná, protože i přes plachty, které byly nad námi, mělo mnoho z nás ráno mokré věci, které si pak sušili u ohně. Vyrazili jsme proto trochu později, než jsme původně plánovali. Šlo se však mnohem lépe, než když jsme se na stejných místech museli loni bořit sněhem, takže nám cesta utíkala velmi rychle.


Celým dnem nás provázelo mrholení a zatažená obloha a vedle nás tekl rozvodněný potok. Oběd jsme si dali mezi mohými dřevy na týpí, které zde byly uskladněny na něčí letní tábor. Cestou jsme si zahráli několik her – třeba na tanky, kde bylo naším cílem rozpojit jiné družstvo. Kvůli podmáčenému údolí jsme museli vystoupat na okolní kopce, abychom mohli najít místo na spaní. Na první vytipované rovince tak foukalo, že jsme museli jít dál. I když až po nějaké době, našli jsme krásné místo na spaní i na posezení kolem ohně. Dokonce byli nedaleko malé klády, které jsme si přinesli, aby se nám sedělo lépe. Večer se děti zdokonalovaly ve štípání dřeva, stavění přístřešků i rozdělávání ohně.


Další den jsme vše rychle sbalili a trochu krosem se vydali zpět dolů k potoku. Podél toho jsme pokračovali dál. Po několika kilometrech jsme se už dostali k pár budovám značícím začátek civilizace. Zde nás čekalo milé překvapení. Když jsme se zeptali místních lidí o vodu, pozvali nás navíc k sobě na zahradu, uvařili kafe a povídali o svém životě a o stavení, které přestavují. Po načerpání sil jsme se znovu vydali na cestu. Již osídlenější krajinou jsme se dostali až do Mariánských Lázní, odkud jsme se s jedním přestupem dostali vlakem až do Prahy.


34 views0 comments

Recent Posts

See All
bottom of page