Na kešky jsme tentokrát vyrazili netypicky daleko od Prahy. Až do Lužné u Rakovníka. Byla před námi asi 1,5 hodinová cesta vlakem. Ta ale se hrou rychle utekla a cíl stál za to. Mnozí jezdí do Lužné do železničního muzea. To jsme jen zdálky z vlaku zahlédli a vyrazili rovnou do lesa za keškami. Oproti předchozím výpravám máme už konečně vlastní GPSky! Na ty nám přispělo O2 v rámci programu Thing Big – tak jako poděkování s sebou vezeme banner programu a máme i pár úkolů. Máme i milý doprovod mentorky – Martiny, která mezi nás i děti hned zapadla.
Jen co jsme se trochu s GPSkami sžili, vyrážíme. Hned první keška – Punčoška – prověřila naši orientaci. Ale vše jsme nakonec zvládli. Přeskákali bez ztrát přes potok a už logujeme. Na místě jsme natočili i klip. Pro další kešku, která byla v hlubokých lesích, jsme museli na strom. Ještě, že s námi byl Kryštof. Odměnou byl Babinského poklad v starých mincích – tak jak ho na místě před lety našli. To už jsme ale dostali pořádný hlad, tak opékáme na ohni buřty, sýr, Marshmellowny… Je sice duben, ale všude jsou zbytky sněhu. Využíváme ho po celou cestu na koulování i jako podklad ohniště. S hašením tak není žádný problém – zahrnujeme.
Odpoledne nás čekali ještě další tři kešky – vrch Louštín se skvělým výhledem do kraje, Karbanická umístěná v malém lomu, kde jsme si každý vzali na památku kartu, a Šotkova umístěná v dřevěné truhle v blízkosti ledopádu. Celou cestu jdeme krásnou krajinou převážně s bukovými a smrkovými lesy. Už jsme se trochu s GPSkami naučili, tak děti čekal další úkol. Dostaly souřadnice. Samy si je zadaly do GPS a bez vedoucích ve dvou skupinách vyrazily na místo určení. To, jestli dorazily správně, mohly poznat snadno – čekal je tam malý sněhulák. Zvládly to výborně. Obě skupiny svého našly. A nakonec jsme se našli i všichni navzájem.
A pak už jen dolů z kopce na nádraží a frčíme zpátky do Prahy. A těšíme se, že další výprava (s přespáváním ve skalách), už bude bez sněhu. Ne, že by koulování nebylo fajn, ale všeho do míry.
Comments