První letošní keškování proběhlo hned ve dvou dnech, které byli spojeny společnou nocí na sborovém domě v Praze.
Zde jsme také začali – po odložení spacáků, karimatek a napečených buchet jsme vyrazili v počtu dvou vedoucích a devíti dětí do mrazivého večera. Vybrali jsme si noční kešku, takovou, která „své tajemství vydá až po setmění“. Po krátké cestě autobusem a procházce mezi domy v Jinonicích jsme dorazili k opuštěnému hřbitovu, kde nám Aleš přečetl legendu, po které nejmladší účastnici zježeli chlupy, uklidnili jsme jí, že se nemá čeho bát a vyrazili s rozsvícenými čelovkami do lesa.
Zde nás překvapilo, že je docela dost vidět, ne zcela černá obloha nad svítící Prahou dohromady s bílým sněhovým podkladem učinili hru zajímavější, protože odrazky, po kterých jsme měli jít nesvítili tak jasně, jako kdyby byla tma tmoucí.
Přesto jsme postupovali dál, s jednou výjimkou, kdy jsme se vraceli zpět na předchozí stanoviště, omylem zadané do GPS přístroje.
Finální keška byla odlovena, kuchař Dan kontaktován a na sboráči se během našeho návratu připravilo jídlo, tedy téměř – kaše ne a ne zhoustnout – navzdory jasným pokynům na návodu k pokrmu.
Celkem unaveni jsme rychle usnuli a ráno po snídani vyrazili do přírodního parku Malá Chuchle. Již po pár minutách bylo jasné, že oproti včerejšku ještě přituhlo. I tak jsme ale odlovili několik kešek a největší čas věnovali prohlídce pěkné lesní ZOO se srnci, daňky, muflony, sovami, rysem, …. Některá zvířata jsme viděli i během krmení.
Po obědě jsme si zahráli karetní „Ligreto“ a rozloučili se.
Comments