Na podzimní prázdniny jsme vyrazili trochu netradičně minibusem do luxusní chaty k Uhrům na pomezí mezi Krkonoš a Jizerských hor. Jeli jsme v krásném počtu 14 dětí a 4 vedoucích. Ve středu po příjezdu jsme se ubytovali, dali si večeři, zahráli si oblíbeného Macháčka a šli spát. Další den nás čekal půldenní výlet do okolí, při kterém jsme zažili kros lesem do údolí, přecházení potoka, pochodové hry i krásnou širokou cestu, po které jsme mohli jít vedle sebe a povídat si. Pár set metrů před naší základnou vyběhlo několik jedinců začít připravovat oběd, který nás kvůli obsahujícímu chilli zahřál na další hodiny. Odpoledne jsme se vydali na nedalekou loučku a k lesu, kde pro nás byly připraveny týmové hry a přechod po slacklině. Po návratu jsme se rozdělili do čtyř skupinek a každá po čase na přípravu zahrála krátké divadlo na zadaný žánr, které muselo obsahovat určitý předmět a hlášku.
Páteční den byl už od rána jiný, než by si někteří představovali. Děti byly probuzeny s tím, že s odchodem z pokoje jim budou zavázány oči a pouze jeden z každého z týmů zůstane vidoucí. I nasnídat se tedy musely poslepu. Minibusem jsme vyjeli nad Jizerku, nedaleko hranic s Polskem, kde jsme začali plánovaný celodenní výlet. Bylo však tak krušné počasí, že jsme došli sotva necelé dva kilometry, které byly zpestřeny různými úkoly, na které se vždy změnila vidoucí osoba, a byli jsme tak promrzlí, že jsme se rozhodli výlet ukončit. Následoval rychlý přesun k autobusu a následně do chaty, kde někteří u kamen, teplé polévky a čaje rozmrzali ještě další desítky minut. Náhradním programem se nám staly nejrůznější hry jako Twister či městečko Palermo. Odpoledne jsme šli ještě na chvíli ven a poté se znovu rozdělili na čtyři skupinky na hraní divadla a po večeři jsme předvedli naše výtvory ostatním. Následovalo povídání na téma vděčnost, neboť tato hodnota nás provázela po celý pobyt.
V sobotu se ani podle předpovědi ani podle situace venku nezdálo, že by se počasí mělo nějak zlepšit, a tak jsme si zabalili, uklidili, uvařili a snědli oběd a vyrazili autobusem směrem ku Praze s plánovanou zastávkou na výlet. Zastavili jsme v Českém ráji u Hrubé skály, kde jsme si udělali krásný několikahodinový okruh zdejšími skalami cestami plnými spadaného listí, po kterém následovala už cesta ke sborovému domu, kde si účastníky vyzvedli jejich rodiče.
