Sněžka

V sobotu 21.4. jsme vstali s jasným cílem. Zdolat naši nejvyšší horu, Sněžku. 

V 8:00 ráno jsme vyrazili z Černého mostu směrem Pec pod Sněžkou. Už tady nastala první komická situace. Poprvé jela s turisťakém Vanessa, kterou jsme neznali. Stála asi 10 minut 2 metry vedle nás a my nebyli schopni ji identifikovat či oslovit. Nakonec jsme však sebrali odvahu a dívku oslovili abychom tím zjistili, že to je skutečne naše Vanessa. 

Po dlouhé 3,5 hodinové cestě autobusem, s občasnými kolony, jsme dorazili do Pece. Hned jsme vyrazili na cestu a rozhýbali ztuhlé nohy. Jedna hodina chůze lesem nás zavedla k horské boudě Růžohorky. Na oběd ještě nebyl čas, a tak jsme šli dále. Když už jsme měli před sebou vrchol Sněžky, dali jsme si oběd. Finální část k vrcholu bylo docela náročna v kombinaci sněhu a docela prudkého stoupání. Nakonec jsme dosáhli vrcholu po celkových 3 hodinách chůze. 

Poté následovala pauza pro kochání se výhledem nebo zakoupení občerstvení v chatě Česká poštovna. Kvůli zpoždění autobusu při cestě do Pece jsme byli v mírném časovém tlaku a proto jsme se po půl hodině vydali rychlým krokem znovu na cestu. Tentokrát jinou trasu přes Obří sedlo. I přes obavy jsme nakonec stihli autobus do Prahy. Cesta zpět autobusem se podobala té první, ale alespoň byl čas sdílet své zažitky nebo taky spát. Že jedeme tím stejným autobusem jako na cestě tam, jsme zjistili, když Kryštof objevil v odkládacím prostoru svoji lžičku, kterou při obědě postrádal a musel si vystačit s kusem dřeva. Nakonec byli všichni spokojeni.