V sobotu jsme se sešli v půl deváté na Nádraží Braník. Na kešky jelo 8 dětí (Esterka, Michal, Tony, Kryštof, David, Šimon, Šimon a Petr) a tři vedoucí. Posázavským Pacifikem jsme dojeli do Prosečnice u Kamenného Přívozu.
Po červené jsme došli do Kamenného Přívozu a vydali se do lesa pro první keš Lucikova stromova kes – našli jsme ji, viděli jsme ji, ale bez lana nebylo bezpečné pro ni lézt. Takže jsem se vydali dál směrem na žlutou. Ta nás dovedla ke keši Hornopožárská vodárna , kde ze střechy vodárny vyrůstá obrovský smrk. Dál po žluté jsme stoupali Vlčí roklí někdo po cestě a někdo přes kamenné moře tvořené obřími žulovými balvany. Došli jsme až na úpatí bývalého lomu na žulu, kde jsme odlovily keš Vlčí rokle. Využili jsem ohniště u osady Modrý orel a opekli si buřty, sýry a oblíbené marshmallowny, pak si kluci zahráli šiškovou válku.
I když bylo už po poledni, stále bylo celkem chladno a relativně mlha. Po modré jsme se začali vracet a po cestě odlovili keš Vlčí poklad, ke které jsem slézali z cesty (ostré klesání, ostrý výstup). Potom jsem pohodovou cestou po modré došli ke Štole Halíře, u které jsme se vyfotili (na prohlídku nebyl čas) a odlovili jsme stejnojmenou keš.
Při cestě na vlak, kam jsem šli po zelené, jsme se zastavili na svačinu a pár honiček. Jeli jsme vlakem z Jílového u Prahy v půl páté a o hodinu později jsme byli zpátky na Branickém nádraží.
Ušli jsme zhruba 10 km
Hlášky výletu: Až přijde průvodčí, musíme se zeptat, jaké je tady heslo na sci-fi
To se vám jenom zdá, tady jsme ještě nebyli.
Comments