Rozhodli jsme se připravit zátěžovou 4 denní zkoušku před letním putovním táborem, aby si děti vyzkoušely, co je nutné si na delší putování zabalit, na co nezapomenout a že vše zvládnou. Cílovou destinací se nám staly Železné hory, které byly příznivé mimo jiné i svým malým počtem návštěvníků.
V pátek jsme dorazili do Žleb, odkud jsme podél obory s jeleny a podél řeky Doubravy vyrazili do lesů. První místo na spaní nám poskytla zapomenutá cesta na kraji lesa. Ranní vstávání bylo za zvuku zpěvu ptáků a smějících se holek z tarpu vedle. Přípravu snídaně jsme museli zvládnout za ztížených podmínek deštěm, který nás doprovázel i první kilometr cesty. V Ronově nad Doubravou, kterým jsme dopoledne procházeli, jsme usušili mokré věci a nakoupili čerstvé zásoby jídla. Po dalších pár kilometrech cesty jsme uslyšeli první hřmění a ucítili znovu kapky deště. Svižným krokem jsme vyrazili dál a přesně jsme stihli doběhnout do autobusové zastávky v další vesnici, kde jsme se před největší průtrží mračen schovali. Když přestalo pršet, připravili jsme oběd, najedli se, zahráli pár her a vydali se znovu na cestu. V jednu chvíli došlo nechtěně k rozdělení skupiny, a tak se ti, kteří byli vzadu, nečekaně dostali do popředí. Místo spaní jsme už hledali všichni společně. Večer jsem strávili u ohně přípravou večeře, jedením, povídáním, hraním her a říkáním si hádanek.
Na další den nás ráno posílila krupicová kaše, a tak jsme se spokojeně mohli vydat dál. Výrazným zastavením se po cestě stala ohrada s koni, kteří přišli až k nám. Počasí už se začalo lámat a tak nás doprovázely sluneční paprsky, které těšily, cestou do kopce i trochu trápily. Kačka s Natem se odpojovali dřív, ale oběd jsme si ještě zvládli uvařit společně. I odpolední zasloužený odpočinek proběhl. Na další cestu jsme se tak vypravili v menším počtu. Odpoledne nás čekala zřícenina hradu Lichnice, kterou si někteří bez batohů obešli, a po které jsme se vydali do nedalekých lesů najít místo na poslední noc v přírodě. Večer byl zase především u ohně, kde nám bylo dobře. V pondělí jsme prošli Lovětínskou roklí, nasbírali spoustu medvědího česneku, vyndali nemalé množství klíšťat a pak už se z Třemošnice vlakem vydali zpět do Prahy.
- Mína
